úterý 5. října 2010

Něděle 3.10. 2010 - Brno Netro a Velmez Fajťák

Tak po cce 7 týdnech jsem se objevil znovu na kole , proč po tak dlouhé době? Inu portože si to osud přál a já si potunil kotník, tuning měl hlavně vizualní důvody ,chtěl jsem mít jeden kotník pěkně širokej ,jako to maj pořádní chapi. A to se povedlo ,negativem tohoto tuningu je snížená mechanická odolnost a omezená hybnost. Doufam ,že negativa se mi podaří stahnout na minimum, protože hranice meho kotní ku jsou daleko za hranicemi ostatních částí těla ,včetně mozku což by mohlo vést k tomu ,že se tuningy budou opakovat :D. Jak na to?. A teď k tomu ježdění. Tentokrát jsme byli zase tři ,ovšem zraněného Viktora nahradil znovujezdící Rukus  ,který náš věkový průměr snížil o 1,5 roku. Tedy z 31 na 29,5. Ale to nám moc nepomohlo. Leadrem skupiny se stavá Ivan ,ktery je nyní nejrychlejší ,nejvyšsí  a skáče ty nejvetší skoky z nás. Rukus po roce hraní fotbalu umí jen kličky a šlapáky ,snad se brzy dostane na standart ,který jezdil před pauzou ,která byla započata tuningem ramene na world cup tracku v Čerčanech (to je někde v USA). Já jsem sve skilly sice neztratil ,ale jak už jsem psal ,hranice kotníku jsou nekdě na 60%, a to je tam, kde začína zábava pro můj mozek. I kdyz tentokrát to dík té 7 týdení pauze mozku stačilo ,nevím co na to řekne příště. V netru jsme se s Rukusem vpodstatě jen seznamovali s tím co jsme schopni zvládnout bezpečně ,což pro mě bylo zvlášt důležité ,protože si nemužu dovolit v podstatě ani odšlápnout v zatáččce ,natož někde vyskakovat z kola. Ivanoví to v Netru šlo ,jen mu trochu chybí jistota ,naštěstí se to týka jen skoků. ale to napravíme. V Netru jsme to tak nějak poskakali a navštívili nedaleké tesco a jeli do Bastru obhlídnout co tu kluci vyváděj a tady to nebyl hezkej pohled. Pro mě tu zustala snad jen jedna skákatelná lajna. Ale uvídí se až budu ready. Po par pokusech na lavici jsme to mazali směr VelMez a to na Fajťák ,tedy Fajtův kopec. Tady od naší poslední návštěvy přibil horní drop a po něm dva dirty. Na to jsme raději zapoměli a venovali jsme se az nasledující překažce a potom jetě druhymu step up step downu. Dole celkem foukalo ,ale když si člověk počkal ,tak se dalo najít chvilku bez vichru. Bylo tu pár střelců včetně mýho bráchy Michala. Ovšem nikdo nás moc nemotivoval ,možná spíš mi je ,ačkoliv jsme si připadali jako lamy. Před čtvrtou hodinou jsme to zabalili a mazali za svejma rodinama. Doufám ,že kotní se bude zlepšovat ,portože po shlednutí letošní Rampage mám velký cíle :D.

Ivan

Rukus
Rukus
Rukus
Ivan
Rukus
Ivan
Ivan